4 technologické trendy roku 2025 v bezpečnosti, které se vyplatí sledovat

Žádný výčet technologických trendů se dnes neobejde bez AI – a já si myslím, že se letos umělá inteligence definitivně stane „game changerem“ i v konzervativním prostředí bezpečnostních systémů. V níže uvedených 4 bodech se však kromě AI dotkneme i dalších silných témat, které v našem oboru rezonují.

1. Bezpečnostní systémy na bázi AI – revoluce a zároveň omezení

Pokud jde o AI, mám na mysli hlavně analytiku založenou na hlubokém učení, která už například v kamerových systémech funguje perfektně a v praxi si vzdálený monitoring bez ní neumím představit. Například software Veesion v automatických prodejnách COOP spolehlivě detekuje celou škálu nestandardního chování zachyceného kamerami a lze říct, že bez této aplikace by další rozvoj vzdáleně monitorovaných 24/7 prodejen nedával ekonomicky ani prakticky smysl. Dalším příkladem je cloudová integrační platforma Securitas Connect, která by se měla na českém trhu objevit tento rok. Dokáže analyzovat data z domácích bezpečnostních senzorů a sama se učí vyhodnotit a hlásit podezřelé chování i nestandardní situace v domě. Co se týče generativní AI a dnes tak populárních chatbotů, těšit se můžeme také na podstatně rychlejší vyhledávání v kamerových záznamech s pomocí přirozeného jazyka – první výrobci VMS softwaru s těmito funkcemi se už hlásí.

Zároveň se na obzoru objevují dvě výrazná omezení AI – v Evropě je jedním z nich nařízení AI Act, které například mezi „vysoce rizikové systémy“ podléhající nejpřísnější regulaci řadí rozpoznávání obličejů v rámci přístupových systémů (rozpoznávání obličejů ve veřejném prostoru pak AI Act zcela zakazuje). Co tato nová regulace, jejíž prosazování bylo v Česku poněkud nešťastně svěřeno Ministerstvu práce a sociálních věcí, v roce 2025 přinese, bude určitě zajímavé sledovat. Dalším úzkým hrdlem pak začínají být data – umělá inteligence nám například může pomoct přesně analyzovat budoucí hrozby, ovšem k velké vizi prediktivní bezpečnosti potřebujeme statisticky významné množství dat. Proto se AI uplatňuje nejlépe tam, kde je dat dostatek, například právě v záznamech z nepřetržitě běžících bezpečnostních kamer a senzorů.

2. IoT a edge computing – chytřejší je celá síť

S trendem umělé inteligence úzce souvisí využití edge computingu – tedy výpočetního výkonu přímo v koncových zařízeních. Příkladem můžou být například výrobci kamer Hanwha nebo Axis, jejichž nové modely umožňují nasazení AI aplikací přímo v kameře. Bezpečnostní systémy tak můžou zpracovávat video přímo na místě, aniž by ho bylo nutné přenášet do centrálního serveru. Výsledkem je rychlejší detekce a reakce na incidenty a zároveň úspora datového toku.

Co se týče tzv. internetu věcí, částečně i díky obrovským možnostem AI analýzy roste škála senzorů dostupných na trhu, které lze jednoduše instalovat a integrovat do systému. Ať už jde o pohybové senzory, kouřová čidla, tísňová tlačítka nebo detektory životního prostředí, výhodou těchto prvků na bázi IoT je minimální spotřeba energie a bezproblémová konektivita. Například pokrytí NB-IoT sítě operátora Vodafone je v Česku téměř 100%, takže senzory můžou fungovat mnoho let zcela bez kabelů i tam, kde váš mobil nemá signál. S pomocí nástrojů IoT, edge computingu, ale i on-premise serverů a cloudu je tak možné postavit bezpečnostní systém s libovolnou hybridní architekturou, a to přesně podle vašich potřeb.

3. V přístupových systémech zvítězí mobil

Při zabezpečení vstupu do budov a objektů se už delší dobu používají systémy bezheslové autentizace s využitím biometrie, jako je rozpoznávání obličeje, otisků prstů či duhovky. Kombinace těchto technologií s AI umožňuje maximální zabezpečení a pohodlí – ovšem problémem zde je právě zmíněná legislativa. Příklad můžeme vidět v oblasti zabezpečení stadionů – kamery s vysokým rozlišením na stadionu FK Teplice dokážou zcela přesně detekovat tvář výtržníka na tribuně a bylo by zcela logické, aby při další návštěvě tu samou tvář „poznala“ jiná kamera u vstupního turniketu a systém by tak zamezil přístup problémovým fanouškům. Technologie už existuje, nasazení ale zatím brání zákon.

I z toho důvodu si myslím, že pokud nejde o vysoce zabezpečené objekty kritické infrastruktury, kde biometrické přístupové systémy už fungují a jistě budou na základě legislativních výjimek fungovat dál, řešení pro běžné kancelářské budovy, pracoviště nebo obytné domy bude čím dál víc spočívat v mobilním telefonu. Už dnes v automatických prodejnách COOP funguje přístup s pomocí QR kódu z mobilní aplikace využívající bankovní identitu. I bez ní platí, že váš chytrý mobil už biometrické zabezpečení má – otevíráte jej s pomocí vaší tváře nebo otisku prstu. Proč tedy místo čipových karet a číselných kódů nevyužívat k otevírání dveří mobilní telefon? Za mě je to určitě silný trend, který se potvrdí i v roce 2025.

4. O slovo se hlásí „green security“

Ačkoli v prezidentských volbách v USA zvítězil kandidát, který hlásí odklon od ekologického směřování své země a tím i zbytku světa, poslední roky byly zvláště v Evropě ve znamení přísnějších cílů a legislativy v oblasti udržitelnosti. Švédská Securitas jako největší globální bezpečnostní agentura má své cíle validované společností SBTi (Science Based Targets initiative), česká pobočka SECURITAS ČR pak opakovaně prochází nezávislým auditem v oblasti udržitelnosti a letos se opět bude ucházet o prestižní ocenění EcoVadis. Napříč celým bezpečnostním oborem vidím tlak na používání technologií s nízkou energetickou náročností, využívání obnovitelných zdrojů energie a kontrolu uhlíkové stopy pro jednotlivá zařízení. Ačkoli to pro nás často znamená více nepříjemné administrativy, pozitivní dopad takových snah na životní prostředí je zřejmý, zvlášť pokud se jedná o velké společnosti. I proto bude v roce 2025 důležité vybírat dodavatele a výrobce technologií, kteří udržitelnost a ekologii mají na mysli.