5 nově vznikajících bezpečnostních hrozeb a rizik v roce 2025

Pokud byla globální situace v oblasti bezpečnostních rizik a hrozeb v minulém roce charakterizována jako „nevídaná“, pak rok 2025 se jeví jako „neobvyklý“.

Takové neobvyklé bezpečnostní výzvy vznikají již v důsledku eskalujících geopolitických napětí, meziobdobí míru a války (gray-zone warfare, GZW), závodů ve zbrojení v oblasti umělé inteligence, rostoucích vnitřních hrozeb, fragmentovaného extremismu a narůstajícího počtu firem, které se stávají nezamýšlenými oběťmi vojenských konfliktů, do nichž nejsou přímo zapojeny.

Toto je společným tématem v celém 2025 Intelligence Estimate – každoroční report vydávaný specializovaným oddělením Securitas Risk Inteligence Center (RIC). Tento report je navržený tak, aby klienti zůstali informovaní a měli nadcházející rok pod kontrolou. Zkoumá největší globální bezpečnostní výzvy a nabízí přehled klíčových otázek, které by měli bezpečnostní lídři zvážit při své strategii a plánování.

V tomto blogovém článku se zaměříme na pět nejvýznamnějších nově vznikajících bezpečnostních hrozeb a rizik, které byly identifikovány v nejnovějším reportu Intelligence Estimate, a prozkoumáme, co tyto hrozby a rizika znamenají pro firemní bezpečnost v roce 2025.

Eskalující napětí vede k přípravám na válečné situace

Firmy po celém světě, zejména v Evropě a částech Asie, se stále více připravují na „válečné scénáře“ v důsledku rostoucího napětí mezi zahraničními mocnostmi. Geopolitická soutěž, zvýšený počet případů sabotáže a další taktiky gray-zone warfare (GZW) stojí za těmito přípravami.

V důsledku toho evropské státy, včetně Německa, Francie, Polska, Itálie a Spojeného království, v roce 2025 navyšují výdaje na obranu a zavazují se ke spolupráci na projektech zaměřených na vojenskou připravenost.

Vlády přijímají občanská opatření ke zmírnění dopadů potenciálního konfliktu. V Německu úřady označují budovy, které mohou sloužit jako veřejné bunkry. Ve Švédsku vláda poprvé po šesti letech aktualizovala příručku pro občanské krizové situace, která obsahuje rady pro případy války a krizí, a rozeslala ji v tištěné podobě do všech domácností. Dánsko, Finsko a Norsko vydaly svým občanům podobné pokyny.

Pro odborníky na firemní bezpečnost tyto změny zdůrazňují potřebu průběžného hodnocení geopolitických rizik, zranitelností v dodavatelských řetězcích a opatření pro provozní odolnost. Plánování bezpečnosti v roce 2025 bude vyžadovat pochopení toho, jak mohou tyto širší geopolitické změny ovlivnit stabilitu firem a rozhodovací procesy.

Gray-zone warfare ohrožuje bezpečnost kritické infrastruktury

Gray-zone warfare (GZW) – nepřátelské strategie a taktiky nasazované v „šedém prostoru“ mezi poklidnou soutěží a otevřeným konfliktem – představuje rostoucí hrozbu pro firmy po celém světě, a to jak přímo, tak nepřímo. Mezi cíle s vysokou hodnotou (high-value targets, HVT), na které se GZW zaměřuje, patří letecký průmysl (včetně vojenských prostředků), dopravní uzly, logistická zařízení, vládní služby a infrastruktura veřejných služeb, jako jsou energetické sítě, dodávky vody, podmořské kabely a potrubí.

Taktiky, techniky a postupy používané v gray-zone warfare (GZW) sahají od sabotáže a kybernetických útoků až po ovlivňování voleb a tajné operace – přičemž strategicky nejednoznačné akce jsou navrženy tak, aby zabránily vyvolání ozbrojené reakce.

Pro firmy, zejména ty v citlivých odvětvích, jako je obrana, energetika, logistika a technologie, se tyto hrozby stávají naléhavějšími a složitějšími. Společnosti čelí zvýšeným rizikům jak v podobě přímého cílení ze strany hrozeb, tak i nepřímých narušení způsobených škodami na klíčové infrastruktuře nebo službách.

Aby firmy těmto rizikům čelily, musí vyhodnotit svou zranitelnost vůči hrozbám založeným na scénářích, včetně pochopení motivací, záměrů a schopností potenciálních útočníků. Zároveň by měly pečlivě sledovat geopolitický vývoj a využívat zpravodajské schopnosti k identifikaci raných varovných signálů eskalujících hrozeb.

Stejně důležité je zajistit přístup k důvěryhodným zdrojům informací a zároveň identifikovat a zmírňovat dopady dezinformačních kampaní. Sdílení ověřených informací se zaměstnanci může pomoci předejít zbytečné panice a zajistit koordinované reakce během krizí.

Zneužití dronů pro špionáž a sabotáž

Pokroky v technologii dronů nadále zvyšují rizika pro firemní bezpečnost. Drony, které jsou široce dostupné, relativně levné a snadno ovladatelné, představují příležitosti pro neoprávněné sledování, narušování a další škodlivé aktivity.

Týmy firemní bezpečnosti čelí rostoucí výzvě: rozlišit mezi neškodnou rekreační aktivitou dronů a úmyslnou nebo dokonce potenciálně škodlivou aktivitou. Tato nejistota může zkomplikovat reakční protokoly a zvýšit potřebu jasných postupů a rychlých kanálů pro hlášení, když jsou drony detekovány v blízkosti citlivých míst.

Rostoucí výskyt aktivit dronů v blízkosti firemních objektů pravděpodobně povede v roce 2025 k větším investicím do technologií pro detekci a reakci na drony, zároveň s rostoucím komerčním tlakem na vlády jednotlivých států, aby zavedly přísnější regulace.

Mezitím by firmy měly zajistit, aby jejich bezpečnostní týmy rozuměly místní legislativě týkající se dronů, zavedly efektivní komunikační kanály pro hlášení aktivit dronů a vypracovaly plány reakcí ke zmírnění potenciálních narušení.

Ideologické vnitřní hrozby narušují firemní bezpečnost

Vnitřní hrozby byly dlouhodobě obavou firemní bezpečnosti, avšak ideologicky motivovaní vnitřní aktéři se stávají stále složitější výzvou.

Osobní křivdy, politické rozdíly a aktivistické cíle vedou zaměstnance k tomu, aby jednali proti svým firmám, často s cílem narušit provoz nebo dodavatelské řetězce. Kritická odvětví – jako technologie, finanční služby, farmaceutický průmysl a letectví a obrana – čelí zvýšenému riziku, zejména ze strany aktérů, jejichž ideologické motivace jsou spojené s geopolitikou nebo státem sponzorovanými hrozbami.

Pro týmy firemní bezpečnosti je klíčové včasné odhalení a zmírnění hrozeb. Firmy by měly vyvinout efektivní programy pro identifikaci a detekci vnitřních hrozeb, které sledují behaviorální indikátory, opakované porušování bezpečnosti a neoprávněné pokusy o přístup do chráněných oblastí. Kombinace lidského dohledu s technologicky řízenými monitorovacími systémy může pomoci vytvořit komplexnější přístup.

Kromě toho podpora kultury transparentnosti a zavedení jasných komunikačních kanálů pro hlášení podezřelého chování umožňuje zaměstnancům otevřeně upozorňovat na podezřelé aktivity, což snižuje riziko, že hrozby zůstanou neodhaleny a eskalují.

Cílené útoky na exekutivní role a politiky se stupňují

Seniorní exekutivní zaměstnanci a političtí lídři čelí rostoucím hrozbám, které sahají od fyzických útoků až po online obtěžování a informační chaos, zahrnující dezinformace, misinformace a malinformace. Sociální média se stala mocnou zbraní v těchto aktivitách – šíří falešné informace, zveřejňují citlivé údaje (doxing) s úmyslem uškodit a zesilují hrozby. Ne každý příspěvek však musí být důvodem k obavám, a je důležité, aby firmy posuzovaly každou hrozbu individuálně. Klíčem je nalézt rovnováhu mezi vyvoláním poplachu a udržením klidu.

Pro firmy ochrana seniorních exekutivních rolí a lídrů vyžaduje kombinaci fyzických bezpečnostních opatření, digitálního monitoringu a jasně stanovených protokolů pro hlášení. Bezpečnostní týmy musí proaktivně sledovat online hrozby, řídit veřejnou expozici a zajistit rychlé reakce na podezřelou aktivitu.

V průběhu roku 2025 se očekává, že tyto hrozby vůči vysoce postaveným osobám budou přetrvávat, což bude nadále vyvíjet tlak na firmy a vlády, aby upřednostňovaly bezpečnost vedoucích pracovníků a přizpůsobovaly své strategie ochrany těmto výzvám.