Jiří Zdražil: „Tísňové tlačítko Securitas je unikát.“

27. 11. 2023

Nenápadná krabička o velikosti balíčku žvýkaček, která má na sobě jedno kulaté tlačítko a nálepku Securitas, působí trochu zaměnitelně s mnoha různými trackery nebo dálkovými ovladači. Přesto je toto zařízení, alespoň podle Sales leadera IoT oddělení společnosti Vodafone Jiřího Zdražila, na trhu naprosto unikátní. Proč? Protože se zaměřuje na jediný úkol – přivolává pomoc v nouzi.

Rychle a za každých okolností přivolat pomoc v nouzi – to je účel tísňového tlačítka, které v říjnu 2023 představila bezpečnostní agentura SECURITAS ČR ve spolupráci s operátorem Vodafone. Tzv. panic tlačítka samozřejmě nejsou na trhu žádnou novinkou, za čerstvým produktem ale stojí velmi sofistikovaný vývoj a testování. Ve společnosti Vodafone měl projekt na starosti IoT expert Jiří Zdražil, kterého jsme se ho zeptali na některé detaily.

Tísňových tlačítek, třeba pro seniory, existuje hodně. Můžete použít různé náramky, přívěsky, speciálně upravené mobilní telefony, zařízení ke sledování pohybu a detekci pádu. Proč tlačítko Securitas?

Ano, máte pravdu, že zařízení je na trhu dost. Tísňové tlačítko od Securitas má vlastně jen jedinou funkci – ON /OFF, a paradoxně právě v tom spočívá jeho výjimečnost. V nouzi totiž nejvíc potřebujete, aby tlačítko zaručeně fungovalo a nikdy nepřišlo o signál, a aby na druhé straně se 100% spolehlivostí někdo spustil záchrannou akci. Právě tahle kombinace minimalismu, univerzální spolehlivosti a integrace bezpečnostní agentury je podle mě zcela unikátní. V Česku jsme s tím přišli jako první a věřím, že tohle řešení má velký potenciál i v zahraničí.

Mluvíme zde o síti Internet of Things (IoT), tedy o jiném druhu připojení, než které využívají  mobilní telefony. Proč používat IoT tlačítko, a ne tlačítko s obyčejnou SIM kartou od operátora?

Pokud máte za úkol vytvořit tlačítko, jejímž jediným účelem je bezpečnost, musíte si klást trochu jiné otázky – co když se například osaměle žijícímu seniorovi něco stane zrovna v okamžiku, kdy je zařízení vybité? Nebo, co když se to stane někde v koupelně či v suterénu, kde je špatný signál? Z praktických důvodů je navíc dobrý právě ten zmíněný minimalismus a i odnímatelná SIM karta je tady jaksi navíc. Proč riskovat, že ji klient nebude mít třeba správně zasunutou?

Tísňové tlačítko Securitas je v takzvané NB-IoT neboli narrowband IoT síti spravované společností Vodafone. Existovaly a existují i jiné IoT sítě, například Sigfox nebo LoRa. V čem nabízíte lepší připojení?

Důležité je, že kamkoli se v České republice podíváte, tam máte pokrytí zajištěné – Vodafone má k dispozici více než 4300 vysílačů, takže nepotřebujete žádné dokrývací antény a vůbec jakkoli řešit infrastrukturu. Je potřeba zdůraznit, že NB-IoT je provozováno v licencované spektrum, což znamená, že operátor musí zaplatit licenci a garantuje, že pásmo nebude zarušené. Možná to znáte třeba z příkladu obyčejné domácí wi-fi – čím více routerů mají vaši sousedé, tím je vaše připojení pomalejší, nebo vám dokonce může úplně vypadnout. Ale NB-IoT síť v podstatě nemůžete přetížit. I kdyby se k jediné naší BTS anténě přihlásilo 400 000 zařízení najednou, všechna se bez problémů připojí.

Provozují NB-IoT i jiní čeští nebo světoví operátoři?

Narrowband IoT provozujeme pod globálním produktem GDSP (Global Data Service Platform), kde provozovaná konektivita nemá státní příslušnost (využívá i národní roaming), jde o celosvětově dostupné pásmo, mimo jiné proto nebude problém námi vyvinuté tlačítko exportovat do zahraničí – pokud ho bude globální společnost Securitas chtít nasadit v různých zemích v kombinaci se svou službou. Ostatní operátoři v Česku zatím NB-IoT nespustili, ale je to jen otázka času a infrastruktury. Ve Vodafonu jsme NB IoT spustili softwarovou úpravou.

A v porovnání s mobilními telefony, například v síti Vodafone, jaká je spolehlivost a pokrytí NB-IoT?

Síť NB-IoT spadá pod pásmo LTE a je definována i ve standardu 5G sítě, podléhá tedy stejným bezpečnostním nárokům jako běžné síť, jak ji známe u mobilních telefonů. Úplný výpadek sítě se může stát jen v případě havárií, které odpojí od signálu i mobily, to je ovšem zcela výjimečná situace selhání kritické infrastruktury. Co se týče pokrytí, zjednodušeně lze říct, že NB-IoT tlačítko funguje i tam, kde telefon nemá signál, je to dáno fyzikálními vlastnosti sítě, která dokáže komunikovat se zařízením až na hranici šumu.. Jako příklad uvádíme, že Vodafone NB IoT tak chytnete i za třemi betonovými zdmi nebo s tlačítkem pod zemí (při testu jsme se dostali až pod 9m hloubku). Proto u Vodafone NB-IoT tlačítka uvádíme pokrytí 99,9 %. To znamená, že poprvé v historii těchto zařízení prostě nemusíte připojení vůbec řešit – a tak by to podle nás mělo být. Další vývoj podobných IoT zařízení by se už měl zaměřovat jen zpracování dat, nikoli na konektivitu, ta by měla být nativní součástí s vysokým standardem, který poskytuje GDSP.

Nezáleží ale tohle trochu i na dodavateli hardwaru, jinými slovy, třeba na zpracování antény IoT tlačítka?

Určitě ano. My ve Vodafonu se samotným hardwarem nezabýváme, ale úzce pracujeme s několika vybranými partnery, kteří od nás mají potřebné školení a supervizi, aby dokázali vytvořit a to nejen NB-IoT zařízení spolehlivě a přesně na míru. V případě tlačítka Securitas šlo o českého výrobce Sensority. Důležitou garanci poskytuje i naše spolupráce s univerzitou VUT.  V brněnské laboratoři Vodafone Unilab probíhají náročné testy hardwaru našich dodavatelů, proto můžu s jistotou mluvit o tom, že nové tlačítko funguje i  pod zemí.

Zmínil jste, že u těchto zařízení je důležité, aby měla vždy nabitou baterii. Jak je na tom tlačítko Securitas?

Tlačítko do výměny baterie vydrží fungovat bez dobíjení 7 – 10 let. To je právě hlavní výhoda IoT sítě, ve které zařízení posílají jen malé pakety dat. Dlouhá výdrž tlačítka není daná tím, že by mělo speciální baterii – jde spíš o nastavení nástrojů v síti a HW, které umožňují maximálně úspornou komunikaci.

Tlačítko má jen přibližnou geolokaci, čímž se pro některé potřeby vyloženě nehodí. Proč to tak je?

Pokud bychom chtěli, mohl by v tlačítku být GPS modul, gyroskop a jiné pohybové senzory – možnostem se meze nekladou. Vše je ale otázka zadání, s jakýmkoli dalším doplňkem roste spotřeba energie a cena. Společnost Securitas z dobrých důvodů zvolila právě minimalistické řešení, jehož kouzlo je v tom, že přesnou polohu není potřeba znát – tlačítko je prostě na místě, které je v operačním středisku Securitas předem evidované, například v bytě na nějaké adrese nebo v zóně určité prodejny či podniku. Pokud se spustí alarm, operátor se řídí zásahovým plánem s přesně udanou polohou. Přesto základní geolokaci máme – s pomocí triangulace dokážeme lokalizovat zařízení s přesností zhruba na sto metrů. Takže pokud by například někdo tlačítko úplně odnesl z místa, operátor o tom bude vědět.

Zpracováváte nějak data, která ze sítě tísňových tlačítek chodí?

Principem našeho NB-IoT řešení a celého produktu GDSP je to, že zařízení komunikují v režimu point-to-point, tedy na naší straně neexistuje centrální server. Veškerá data už zpracovává provozovatel služby, v tomto případě Securitas. To, jak se podařilo integrovat jednoduché ON/OFF tlačítko do systému bezpečnostní agentury, vypadá sice na první pohled snadně, ve skutečnosti je to ale velký krok kupředu. Data o incidentech tak budou od začátku digitalizovaná a jak bude postupně množství tlačítek přibývat, bude možné tato data využít k dalšímu zvýšení bezpečnosti.  

Přečtěte si také příklady použití tísňového tlačítka nebo naši tiskovou zprávu.