Skip to main content

Prověřování zaměstnanců: 5 tipů, jak na to

31. 10. 2020

V roce 2019 změnilo zaměstnání přibližně půl milionu osob, tedy 20 % pracujících lidí. Nábory jsou ve firmách na denním (nebo alespoň měsíčním) pořádku, najít toho správného zaměstnance pro danou pozici přitom často není nic jednoduchého. Následující řádky by vám měly pomoci zorientovat se v důležité oblasti, která se při výběrových řízeních často podceňuje, ale ve výsledku vám může ušetřit mnoho času a peněz: prověřování zaměstnanců.

Koho se prověřování týká? Jakých firem a jakých pozic? Jednoduchá odpověď zní: ideálně všech! Praxe totiž ukazuje, že škála podvodů je nepřeberná a neexistují úrovně zaměstnání, kde by se nic nestalo. Podvádějí zaměstnanci na nejnižších pozicích až po vrcholové manažery, a zaměstnanecká kriminalita se může týkat od nejmenších firem po velké korporace.

Životopis přikrášluje každý třetí uchazeč

Nejčastěji se s ohýbáním pravdy setkáváme v životopisech. Podle studie provedené firmou Screening Solutions si lidé vymýšlejí nebo přikrášlují v každém třetím CV. Nejčastěji žadatelé zveličují svoji osobní úlohu, svěřené odpovědné úkoly, popřípadě maskují svoje nedostatky či problematickou finanční situaci. Následují lži o dosaženém vzdělání, včetně předložení dobře padělaných certifikátů.

Běžným jevem je zatajení problematické činnosti u předchozího zaměstnavatele, jako je korupční jednání, nevýhodné obchody pro zaměstnavatele či podezření (byť nepotvrzené) na přestupek nebo trestný čin. Často se uchazeč uchyluje i k tomu, že problematické zaměstnání maskuje v životopise tak, že ho neuvede a pozmění data zaměstnání před a poté, aby mezeru vyplnil.

Rizika nese především zaměstnavatel

Problematickým aspektem při zaměstnání uchazeče s nepravdivým životopisem nebo ústně podanými údaji je i to, že se firma vystavuje kromě rizika zaměstnanecké kriminality i rizikům spojeným s neodbornou činností zaměstnance. Zfalšované nebo zveličené údaje o řidičských schopnostech nebo odborných dovednostech (svářečské zkoušky, práce se stavebními stroji, zkušenost s vedením účetnictví, neodborné lékařské výkony atd.) vedou často k tragickým následkům.

5 tipů, jak prověřovat

  1. V rámci přijímacího řízení přistupujte k žadateli zdrženlivě a předpokládejte nedostatky.

  2. Přijaté dokumenty a ústní tvrzení podrobte přezkumu, např. proveďte kontrolu diplomů z VŠ na stránkách odpovídajících vysokých škol.

  3. Při pohovoru jděte do detailů, u odborných dovedností ideálně proveďte praktickou zkoušku.

  4. Prověřte nejen kontaktní osoby, ale i další relevantní osoby

  5. Pokud si na důkladné prověření netroufáte, nechte si provést odborný screening a případné vyhledávání osob specializovanou firmou.

Pokud se rozhodnete o prověření požádat profesionální agenturu, budete si moci vybrat z několika volitelných úrovní screeningu. Ty se definují podle míry rizika a plánovaného zařazení zaměstnance. Pozor, řada výkonů v rámci podnikového šetření vyžaduje zplnomocnění ze strany žadatele o práci.

Příkladem prověřovaných oblastí může být např. beztrestnost a bezúhonnost, kredibilita a bezdlužnost, ověření vzdělávání a odborné způsobilosti, ověření předchozího zaměstnání, obstarání nezávislých profesních a osobních referencí (pátrání po osobách, které vám dají o budoucím zaměstnanci důležité informace, může být obzvláště náročné) či monitoring médií a sociálních sítí.

Nábory na dálku vybízí ke zvýšené opatrnosti

Na závěr ještě dvě poznámky k vysoce aktuálním tématům. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků často vede k povrchnosti a mhouření očí nad potenciálně problematickými aspekty uchazeče. Doporučujeme proto provádět screeningy pracovníků včas, a to v rámci bezpečnostního pohovoru či zkušební doby. Ideální je kombinace prověření přiznaného a diskrétního, samozřejmě v rámci legislativních mantinelů.

Druhá poznámka se týká přijímání pracovníků na dálku, které se stalo v době globální koronavirové pandemie běžnou praxí (nicméně již dříve bylo obvyklé především v IT). Negativním důsledkem tohoto přístupu je zkrácení pohovoru, odtažitost a neschopnost sledovat řeč těla a řádné přezkoumání předložených dokumentů. Situace tak znovu hraje v neprospěch zaměstnavatele. Prevence je přitom výrazně (v řádech desetinásobků!) lacinější než následné finanční ztráty firmy při řešení incidentu se zaměstnancem pochybného charakteru. Opatrnost je proto na místě.

Autor: Oldřich Novák, behaviorální bezpečnostní poradce SECURITAS ČR

Líbil se vám tento článek?

Přečtěte si také:

5 zásad jak chránit firmu před únikem citlivých dat

Když "dělám to pro lidi" není jen fráze

 

 

 

 

 

Kontaktujte nás ještě dnes

S čím vám můžeme pomoci? Napište nám zprávu prostřednictvím kontaktního formuláře.

Vaše osobní údaje budou zpracovávány v souladu s našimi zásadami ochrany osobních údajů, které si můžete přečíst zde. Odesláním formuláře potvzujete souhlas s těmito zásadami.

Litujeme, ale tento prohlížeč není podporován. Chcete-li využívat naše webové stránky, zkuste použít novější prohlížeč, jako je Chrome, Safari, Firefox nebo Edge.